Existovalo mnoho důkazů o tom, že se Salvequart podílela na zabíjení a zplynování vězňů. Existovala však i svědectví v její prospěch. Dokonce i již zmíněná Irene Ottelard připustila, že Salvequart svým chováním zachránila mnoho životů vězňů. Ottelard řekla: „Musím říci, že chování nebo postoj Very Salvequart byl velmi ambivalentní. Je pravda, že některým ženám zachránila život, ale je také fakt, že jich poměrně dost zavraždila.“ Salvequart byly přisuzovány i další dobré skutky. Jeden z mužských vězňů Ravensbrücku vypověděl, že ho požádala, aby jí pomohl ukrást léky, potraviny a dřevo pro pacienty. Léky kradli v lékárně SS. Tentýž svědek vypověděl, že mu Salvequart řekla, že její pacienti v táboře pro mladistvé jsou ve velmi špatném stavu, a požádala ho, aby jí pomohl získat co nejvíce potřebných věcí.

Mezi železničními neštěstími vyniká to z roku 1958 především tím, že lokomotiva vlaku skončila nakonec v řece. Havárie si bohužel vyžádala i tři životy včetně dětského. Ani tím to ale neskončilo.